Být respektujícím rodičem nemusí být snadné

Pro ty, kdo respektující výchovu sami nezažili, může být praxe hodně těžká. Nejdřív si v sobě vůbec přenastavit chuť potrestat a "srovnat dítě do latě", pořešit si strachy, jestli nebude s takovou výchovou rozmazlený fracek (protože to někdy vidíme, když rodiče zamění respektující a liberální výchovu), najít v sobě to vnitřní přesvědčení, že tohle je ta dobrá cesta.

Když si je člověk sám v sobě tímto jistý, snáz ustojí pohledy či komentáře okolí. Horší je to někdy s prarodiči, pokud tomu nejsou naklonění, poslouchat nekonečné výlevy o tom, že máme dát dítěti konečně na zadek a netolerovat mu jeho scény.

Pak je tu otázka vlastních hranic - ty spousta lidí vlastně nezná. Vadí/nevadí mi, když se dítě vymáchá v blátě? Vadí/nevadí mi, když si chce prohlédnout můj mobil? Vadí/nevadí mi, když chce jít v zimě v sandálech? Je pro mě ok, když mu vezmu zimní boty do batohu a za prvním rohem budeme sušit nohy a přezouvat? (Víte, jaká je tohle pro dítě zkušenost a jaký mu dáváte prostor a pocit vlastní hodnoty, že to necháte na něm a vy zůstanete jen v roli rádců a pomocníků a nikoli nařizujících šéfů nebo moralizujících rodičů a hlavně pak neřeknete „vidíš, já jsem ti to říkala!“) Vadí/nevadí mi, když zůstaneme o čtvrt hodiny dýl venku, když dítě ještě nechce z hřiště? Takovýchto otázek je asi tak milion (denně).

Pak je tu otázka vlastní pohody - když je máma nevyspaná, jsou s partnerem neshody, hádky, nikdo nepomáhá, nepohlídá… to je pak strašně těžké najít v sobě energii na laskavost a nedat průchod jedovatým slovům a křiku.

Pak je tu otázka zvládnutí vlastních emocí - dospělý člověk by se měl ve svých emocích vyznat, umět je komunikovat, zvládnout, umět si zachovat nadhled a dobrou náladu.

Zkrátka, není to snadné. Ale když to člověk zkouší a začne pak vidět první vlaštovky úspěchu, tak to opravdu namotivuje k pokračování.

Mně třeba hodně pomáhá sem tam přečíst nějakou knížku o respektující výchově. Znovu mě ty knížky utvrzují v tom, že je to pro nás správná cesta a „nakopávají“ mě zase tím respektujícím směrem. A taky v těch knížkách člověk najde hodně argumentů pro případné debaty s prarodiči nebo někým jiným, kdo o tom chce debatovat.